Behringer: Kulturní dějiny klimatu
V letošním roce vydalo nakladatelství Paseka český překlad Behringerovy knihy Kulturgeschichte des Klimas, jejíž originál vyšel v Německu v roce 2007. Podtitul knihy zní Od doby ledové po globální oteplování.
Wolfgang Behringer je především odborníkem na čarodějnické procesy. Na toto téma napsal – kromě řady drobnějších monografií a spousty článků – dvě základní díla. Jednak popularizační knížku Hexen. Glaube – Verfolgung – Vermarktung (Čarodějnice. Víra – pronásledování – obchodní využití), která vyšla prvně v roce 1998 a od té doby se v Německu dočkala šesti vydání, jednak stěžejní dílo Witches and Witch-Hunts. A Global History (Čarodějnice a hony na čarodějnice. Globální dějiny), jež vyšlo v roce 2004.
Proč se odborník na čarodějnice vrhl na dějiny klimatu? Spojnice je celkem zřejmá: Snad ve všech historických dobách připisovali lidé povětrnostní katastrofy a pozorované nepříznivé klimatické změny nějakým obětním beránkům. Behringer dokládá, že těmito obětními beránky byli nejprve počátkem 14. století Židé a za nástupu tzv. malé doby ledové v 16. století čarodějnice. Nejvíce čarodějnic bylo upáleno v letech 1560-1660. Behringer ovšem upozorňuje, že fenomén čarodějnic není omezen na evropskou civilizaci a poukazuje na to, že se vyskytuje prakticky ve všech kulturách. V mnoha dokonce dodnes. Ačkoli Wolfgang Behringer nesdílí křesťanský pohled na svět a rozhodně ho nelze považovat za přítele církve, snaží se vyvracet mýtus, že čarodějnice si vymyslela právě církev. Snáší řadu dokladů, že církev se snažila pronásledování čarodějnic spíše omezovat.
Wolfgang Behringer se ovšem dějinám klimatu věnuje opravdu důkladně a celá první část jeho knihy je věnována vývoji klimatu v prehistorických dobách. Behringer se snaží doložit, že samotný vývoj člověka a pak i celá řada společenských změn byly výrazně ovlivněny právě klimatickými změnami. Upozorňuje, že klima se v průběhu dějin měnilo neustále a měnit se bude i nadále, a to bez ohledu na chování člověka. V této věci je vůči ochráncům přírody dosti kritický: „Ochráncům přírody neleží na srdci její udržení, nýbrž zachování navyklého druhu přírody, ekologického stavu, který je natolik málo přirozený jako každý jiný stav.“ (str. 288). To ovšem neznamená, že by popíral problém znečištění ovzduší. Píše: „Boj se znečištěním ovzduší má smysl nezávisle na tom, zda zplodiny vyvolávají skleníkový efekt nebo zda aerosoly napomáhají ochlazování. Vzhledem k hustému osídlení planety nebudou již přesuny lidských sídel tak snadné jako v neolitu a budou zdrojem konfliktů. Proto musí mít světové společenství zájem na tom, aby udrželo v jistých hranicích dění vyvolané klimatickou změnou. Je nutné, aby se na ni připravilo (adaptace) a zabránilo tomu, aby nabyla příliš velkých rozměrů (zmírnění dopadů). Nemá smysl, aby si obě tyto strategie, jak se to někdy stává, navzájem konkurovaly.“ (str. 289).
Behringer mimo jiné připomíná, že zatímco v současnosti se bojíme globálního oteplování, ještě v sedmdesátých letech minulého století se odborníci báli globálního ochlazování. Oteplování ovšem nutno považovat za nesporný fakt. „Země se bude nadále oteplovat, i kdyby se všechny státy světa zachovaly vzorně a drasticky zplodiny redukovaly.“ (str. 293).
Behringerův text je doplněn o Doslov s názvem Český pohled na dějiny klimatu od Rudolfa Brázdila a Oldřicha Kotyzy. Tito dva autoři jsou vůči Behringerovi mírně kritičtí: „…může se zdát, že Behringerova prezentace historických procesů sklouzává až ke klimatickému determinismu…“ (str. 300). Tato poměrně dlouhá kapitola přináší zajímavé informace o sledování klimatu v českých zemích a o vývoji klimatu ve střední Evropě.
Závěr ke knize napsal Petr Kreuz, pracovník Ústavu českých dějin na Filozofické fakultě UK (a v současnosti patrně náš největší odborník na čarodějnické procesy), jemuž na tomto místě děkuji za to, že mě na Behringerovu knihu upozornil.
Knihu přeložil Vladimír Cinke. Kniha má 404 stran a prodává se za 398 Kč.
Back 
03.07.2010.